
Anakondy
Anakonda velká
Výskyt: Tropické pralesy Jižní Ameriky
Velikost: 8-9 m
Hmotnost: Až 150 kg
Březost: 230 dnů
Počet mláďat: Až 30 ks
Krmivo: Potkani, myši, ryby, kuřata
Anakonda velká obývá ve volné přírodě povodí Amazonky v Brazílii, Bolívii, Peru a v Kolumbii; dále se tento velký druh hada vyskytuje na Trinidadu, v Ekvádoru, Venezuely a Guyaně.
Dospělí jedinci dorůstají délky těla kolem 3 metrů (samečci), 5,2 metrů (samičky); maximálně mohou anakondy dorůst 5,8-8 metrů. Základní zbarvení je většinou olivově zelené s černými skvrnami, může se však měnit od téměř černého až po nažloutle zelené. Tak jako všichni hadi má i tato anakonda obě čelisti volně spojené, a je proto schopna pozřít rozměrnou kořist. Při plavání uzavírá anakonda velkánozdry.
Zařízení terária je podobné jako u anakondy žluté, kterou zde na webu rovněž popisujeme. Stejně jako vodní nádrž, mělo být větší (vodní oddíl by měl mít plochu větší zhruba o dalších 50-70 procent). Pro jednu anakondu velkou dlouhou čtyři metry je proto třeba upravit terárium o velikosti minimálně 300 x 200 x 200 centimetrů. K tomuto škrtiči je třeba vždy přistupovat se zvýšenou pozorností! Anakonda velká totiž nekouše dopředu, ale do stran! Tento druh je také mnohem agresivnější a nevypočitatelnější než příbuzná anakonda žlutá.
Anakonda velká má být v zajetí krmena jedenkrát týdně a podáváme ji myši, potkany, králíky a další kořist velkou podle rozměrů hada.

Anakonda žlutá
Výskyt: Jižní Amerika
Velikost: Zhruba 2,3 m
Březost: 7 - 9 měsíců
Počet mláďat: 15 - 35 ks
Krmivo: Potkani, myši, ryby, kuřata
Anakonda žlutá je domovinou v Jižní Americe, v povodí Amazonky a Orinoka; Trinidad.
Dospělý jedinec tohoto druhu hada dorůstá délky těla zhruba 2,3 metru (samečci) a až 4 metry (samičky). Typické je pro tento druhy anakondy žlutohnědé základní zbarvení těla a výrazně odsazená hlava od zbytku těla.
Pro jednu anakondu žlutou o délce 3 metry budeme potřebovat velmi stabilní vlhké terárium s rozměry 300 x 150 x 150 centimetrů, s velkou vodní nádrží. Alternativou je akvaterárium s vodním oddílem zabírajícím asi 50 procent plochy. Na dno terária můžeme položit dřevěné štěpky jakéhokoliv druhu s výjimkou cedrových, které jsou pro plazy jedovaté. Důležité je pravidelně se starat o dobrou kvalitu vody.
Z těchto důvodů je třeba ve vodní části terária dodržovat úzkostlivou čistotu. Úkryty v podobě pařezů, ale i z jiného vhodného materiálu, a pevně uchycené větve k lezení jsou nutnou součástí výbavy terária, která zvyšuje pohodu chované anakondy a navozuje zvířeti pocit bezpečí. Vzhledem k prokazatelnému kanibalismu ji chováme raději pouze jednotlivě.
Anakonda žlutá bývá krmena Rybami, kuřaty, myšmi, potkany, králíky; velikost potravy je závislá na velikosti chované anakondy.

Hroznýšovec duhový
Výskyt:Brazílie
Velikost:1,2-1,5 m
Březost:5-6 měsíců
Počet mláďat:Až 30 ks
Krmivo:Potkani, myši
Hroznýšovec duhový, subsp. cenchria obývá ve volné přírodě Brazílii. Hroznýšovec duhový žije na stromech v tropickém lese, i když se s ním můžeme setkat také na zemi, a to dokonce ve skalnatém prostředí a v kulturní krajině, kde žije v blízkosti vod.
Délka těla se u dospělých zvířat pohybuje v rozmezí 120-150 (výjimečně až 180) centimetrů. Kožní šupiny jsou irizující, což těmto hadům dodává měnivé zbarvení, které se mění podle toho, v jakém úhlu dopadají na jejich tělo světelné paprsky a také z jakého úhlu jej pozorujeme. Vznikají tak různé barevné varianty a odstíny.
Hroznýš královský
Výskyt:Amerika
Velikost:kolem 3 m
Hmotnost:Až 50 kg
Březost:120-200 dnů
Počet mláďat:10-50 ks
Krmivo:Potkani, myši
Hroznýš královský obývá ve volné přírodě severní Mexiko, celou Střední Amerika, Jižní Ameriku až po Argentinu.
V dospělosti dosahuje hroznýš královský délky těla kolem 3 metrů (průměr; velikost v závislosti na populaci). Popisuje se více poddruhů tohoto velkého hada. Nápadná je u tohoto druhu jeho kresba ve tvaru červenohnědých, žlutě pruhovaných kosočtverečných a sedlovitých skvrn se světlým středem. Ocas hroznýše královského je většinou tmavší než tělo a může být zbarvený i červeně (exempláře ze Surinamu jsou obchodovány pod názvem „surinamský hroznýš královský, červenoocasý").
Hroznýš Dumérilův
Výskyt:Madagaskar
Velikost:1,5-1,8 m
Hmotnost:4-8 kg
Březost:140-175 dnů
Počet mláďat:Do 20 ks
Krmivo:Potkani, myši
Hroznýš Dumérilův obývá ve volné přírodě Madagaskar, dále pak ostrovy Maskarény, například Réunion. Hroznýš Dumérilův se s oblibou zdržuje v suchém listí nedaleko vod. Nenapadá kořist aktivně, ale číhá na ni zahrabán v listí, ze kterého vystrkuje pouze kresbou maskovanou hlavu.
Délka těla se pohybuje u tohoto druhu mezi 150-180 (až 220) centimetry. Základní zbarvení se pohybuje mezi červenohnědou a šedohnědou. Kresbu těla tvoří nepravidelné černé skvrny a čárky. Samičky jsou větší a hmotnější než samečci. Mláďata šplhají po stromech, starší jedinci jsou terestričtí.
Hroznýš madagaskarský
Výskyt:Madagaskar
Velikost:2-2,5 m
Březost:7-8 měsíců
Počet mláďat:6 ks
Krmivo:Potkani, myši, kuřata
Hroznýš madagaskarský obývá ve volné přírodě severní až střední část Madagaskaru, kde obývá polovlhké až vlhké lesy.
Délka těla se u dospělých jedinců tohoto druhu pohybuje mezi 250-270 (až 300) centimetry. Základní zbarvení hroznýše madagaskarského je světle červenohnědé, s šedými odstíny. Hřbet zdobí klikatě uspořádané černé nebo tmavohnědé skvrny rombického tvaru, zornice je orientovaná svisle; ocas je relativně krátký. Samičky jsou větší a hmotnější než samečci. Tento druh ¡e velmi temperamentní a zvědavý, ale bez zjevného agresivního chování.
Hroznýšek turecký
Výskyt:Části Afriky, Evropy a Asie
Velikost:50-60 cm
Březost:4-5 měsíců
Počet mláďat:4-20 ks
Krmivo:Drobní ještěři, hlodavci
Hroznýšek turecký je jediným zástupcem čeledi hroznýšovitých na evropském kontinentě a vlastní tak jakýsi primát. Jeho rozšíření zasahuje od severní a severovýchodní Afriky, přes jihovýchod Evropy až do západní a střední Asie. Evropské populace se vyskytují převážně v Řecku a přilehlých ostrovech a na jihu Jugoslávie, Albánie a Bulharska, kde tvoří jeden ze tří známých poddruhů - E. j. turcicus. Na severu Afriky je nejběžnější v Sýrii, Jordánsku a Izraeli, v teráriích se často chovají i egyptské populace těchto hadů. Obývají suché, písčitokamenité biotopy polopouštního typu s minimální vegetací, kde tráví celý den pod kamenem, nebo v opuštěné hlodavčí noře. Teprve za soumraku opouští úkryt a v okolním terénu loví drobné ještěry a hlodavce. V případě hrozícího nebezpečí se dokáží bleskurychle zavrtat do písku.
Hroznýšek turecký dorůstá do maximální délky 80 cm, většinou však nebývá delší než 50 - 60 cm. Hlava téměř není oddělena od silného válcovitého těla, které je na šedém až tmavohnědém podkladu pokryté po celém hřbetě tmavými skvrnami. Břicho je světlé, někdy s tmavými „cákanci", ocas je podobně jako u slepýše tupě zakončen. Na první pohled je velice nápadná jeho horní čelist, která je výrazně delší než čelist dolní a tvoří tzv. spodní ústa, akvaristům tolik známá u některých druhů ryb. Na špičce přečnívající horní čelisti se nachází tvrdý, zrohovatělý štítek, který slouží při vrtání a rytí v půdě. Jsou vejcoživorodí.





Krajta písmenková
Výskyt:Střední Afrika
Velikost:Až 250 cm
Hmotnost:Až 100 kg
Počet vajec:20-80 ks
Inkubace:70-80 dnů
Krmivo:Potkani, myši, kuřata
Krajta písmenková se ve volné přírodě vyskytuje ve střední Africe až po jižní okraj Sahary. Obývá zde savany porostlé stromy.
Dospělí jedinci této krajty dorůstají délky těla 4-5 (vzácně 8) metrů. Na tmavě hnědém až černém základním zbarvení je šedohnědá kresba. Bílé břicho je černě kropenaté. Ve volné přírodě loví krajta písmenková kořist až do velikosti malé antilopy. Po lovu se uchyluje do většinou stabilních skrýší.
Krajta bornejská
Výskyt:Borneo
Velikost:160-220 cm
Hmotnost:15-20 kg
Počet vajec:6-12 ks
Inkubace:58-65 dnů
Krmivo:Potkani, myši, kuřata
Krajta bornejská obývá, jak již napovídá její druhový název, Borneo. Jako synantropní druh obývá v současné době hlavně člověkem obdělávanou kulturní krajinu, často bývá v blízkosti větších vodních nádrží.
V dospělosti dorůstá tento druh krajty délky těla od 160 do 220 centimetrů. Je okrově hnědě zbarvená, u mláďat je zbarvení kontrastnější než u adultních jedinců. Hlava je nažloutlá. Samičky pečují starostlivě o snůšku. Tento druh je nejmenší z asijských krajt.
Krajta tygrovitá tmavá
Výskyt:Čína, Indie
Velikost:3-4,5 m
Počet mláďat:Až 100 ks
Inkubace:60-80 dnů
Krmivo:Potkani, myši, králíci
Krajta tygrovitá tmavá obývá ve volné přírodě jižní Čínu, Zadní Indii a rozsáhlé oblasti v Indonésii.
Krajta tygrovitá tmavá dosahuje v dospělosti délky těla v rozmezí od 3 do 4,5 (výjimečně až 8) metru. Základní zbarvení tohoto druhu kolísá od krémové až po tmavě hnědou. Břicho je bílé až šedé. Kresba sestává z relativně pravidelných hnědých až černých skvrn, Samičky jsou zpravidla větší a také hmotnější než samečci. Obtáčejí se kolem snůšky vajec a svalovým třesem jsou schopny zvýšit inkubační teplotu.
Krajta zelená
Výskyt:Austrálie
Velikost:200 cm
Počet mláďat:15-20 ks
Inkubace:40-65 dnů
Krmivo:Potkani, myši, ptáky
Krajta zelená je rozšířena v Nové Guiney až severní Austrálii. Krajta zelená žije na stromech tropického deštného pralesa.
V dospělosti se vyznačuje délkou těla až 200 centimetrů. Na zeleně zbarveném těle jsou v závislosti na lokalitě více nebo méně vyvinuté nepravidelné bílé skvrny. Široká hlava je výrazně odsazená od relativně štíhlého těla. Jako u většiny druhu krajt je i u samičky krajty zelené vyvinuta péče o vaječnou snůšku. Mláďata přebarvují ze svítivě žluté asi po šesti měsících.
Krajta královská
Výskyt:Západní a střední Afrika
Velikost:Až 170 cm
Březost:40-50 dnů
Počet vajec:6-14 ks
Inkubace:70 dnů
Krmivo:Savci, obratlovci
Tento druh krajty je u teraristů oblíbený především pro svoji klidnost, relativně malou velikost a krásné zbarvení, i když u nich bývají často problémy s příjímáním krmiva. Mláďata se při vyrušení stáčejí do pevné koule(odtud anglický název ,,ball python - míčová krajta"). Toto obranné chování v dospělosti zcela vymizí. Krajta královská dorůstá vzácně až 170 cm, běžně však kolem 120-140 cm. Samci jsou menší než samice. Je tedy poměrně malá oproti ostatním krajtám, které mohou dorůst až 8 m. Krajtu královskou chováme v teráriu 80x40x60 cm (pro jedince) nebo 100x50x80 cm (pro pár). Terárium by mělo být sušší, protože krajta královská pochází ze savanových lesů střední Afriky a pobřeží slonoviny, ve starší literatuře se často mylně uvádí, že krajty královské pocházejí z deštných lesů. Zejména z pobřeží slonoviny se také každoročně stovky těchto hadů dovážejí do Evropy za účelem prodeje. V žádném případě si nepořizujte krajtu pocházející z odchytu! Nejenže bývají podvyživené a zamořené parazity, ale ještě podpoříte ničení již tak dost zničené Afriky! Průměrná délka života odchycených hadů nepřesahuje několik měsíců. Teplota v teráriu by se měla pohybovat kolem 28-30 °C, pod lampami až 40 °C, samozřejmě s nezbytným chladnějším koutkem, kde by se teplota měla pohybovat kolem 25 °C. V teráriu by neměly chybět nějaké úkryty-duté kmínky, kusy kůry, akvarijní kořeny a květináče. V literatuře se většinou píše, že krajty královské jsou výrazně terestričtí hadi, přesto nezapomeňte na nějakou větev po které by had mohl šplhat. Dále pak nesmí chybět nádrž na vodu, ačkoliv se krajta královskákoupe jen zřídka, hodně pije.
Můžeme vysadit rostliny s tvrdými listy jako například zelenec (pavouk), scindapsus aureus (potos), philodendron a některé další. Mláďata krmíme zprvu myšími holátky ve věku asi 1měsíce skákavkami a potkaními holátky, poté vzrostlými myšmi a dospělé krmíme mladými potkany. Pochoutkou jsou pro ně krysy malé (mastomys chouccha), které jsou větší než normální myši a také kousavější, takže je dobré celý průběh krmení úzkostlivě sledovat. Dále pak představují nebezpečí potkani, protože jsou velmi agresivní. Pokud chceme pokousání zabránit, potkana úderem paličky do hlavy omráčíme, a rychle ho musíme, než se probere, předhodit krajtě. Když se probere, je už pozdě. Holátka nepředstavují pro hada žádné nebezpečí. U krajt od dvou let věku se vyskytují pravidelné zimní pauzy v příjímání krmiva, trvající až 6měsíců. Mladé hady krmíme zprvu jednou týdně, poté jednou za 10dní, později jednou za 14 dní a dospělé hady krmíme jednou za měsíc. Pohlavně dozrávají kolem 3 let věku, stejně jako u ostatních hadů zde rozhoduje spíše velikost nežli věk. Někteří chovatelé hady úmyslně překrmují aby rychleji vyrostli a byli dříve schopni rozmnožování, je to však nezdravé a zejména hlava je pak proporciálně menší. K rozmnožování je třeba období dešťů, tj. nižší teplota a vyšší vlhkost. K páření dochází v únoru až březnu. Během asi 1,5 měsíce po spáření samice naklade vejce. Vajec bývá 6-10. Po nakladení se kolem nich samice obtočí a zvláštními záchvěvy svalů je zahřívá. Uvnitř tohoto živého inkubátoru může být teplota až o 7°C vyšší než je teplota okolního prostředí. Samice po dobu hlídání vajec nežere, což trvá až do vylíhnutí mláďat přibližně 2 měsíce.
Mláďata krajty královské vylíhnutá pod matkou jsou zdravější a vitálnější, ale protože v teráriu jen těžko docílíme takové vlhkosti aby se vajíčka vylíhla, raději je odebereme a vložíme do inkubátoru. Samice je při hlídání vajec agresivnější než jindy, musíme si tedy počkat až je samice každý den na chvíli opustí aby se napila. Na závěr mohu říci, že je tato krajta při splnění základních podmínek velmi nenáročná, a pro její malou velikost a klidnost ji můžu doporučit každému, kdo si vždy přál velkého škrtiče, ale neměl místo například na hroznýše královského.
Krajta královská se běžně dožívá až 30-ti let.
Krajta mřížkovaná
Výskyt:Jihovýchodní Asie, Indonésie a Filipíny
Velikost:5-6 m, rekord činí 9,7 m
Březost:3-4 měsíce
Počet vajec:Až 50 ks
Inkubace:54-105 dnů
Krmivo:Savci, ptáci
Legendární krajta mřížkovaná je nejenom největší krajtou vůbec, ale zřejmě i nejdelším hadem světa. O její velikosti se dodnes vedou spory - svědkové uvádějí, že vlastnoručně změřili až 12 metrového hada, odborníci to však zpochybňují. Zatím nejdelší skutečně doložené měření nepřesahovalo 10 metrů. Anakonda velká, která dorůstá do menší délky ("jenom" 8-9 metrů), je celkově mohutnější a předčí takkrajtu mřížkovanou svojí hmotností. Tím se krajta mřížkovaná stává sice nejdelším, ale paradoxně až druhým nejtěžším hadem světa. Uvedené hodnoty jsou samozřejmě maximální možné, - skutečný běžný, průměrný vzrůst je zhruba poloviční.
Krajta mřížkovaná obývá jihovýchodní Asii, Indonésii a Filipíny. Je to typický obyvatel stále zeleného lesa, a dobře šplhá po stromech. Zdržuje se poblíž vod, nebo přímo na březích. Velice ráda se koupe, vydrží ve vodě celé hodiny. Proto často loví v rýžových polích. Její kořistí jsou převážně drobní savci, ptáci, nebo plazi, poblíž lidských obydlí si nezřídka upytlačí slepici, či menší selátko. Mohutní jedinci si dokonce troufnou na živočichy typu divokých prasat, telat buvolů, antilop, jelenů a dokonce i na lidi.
Krajta mřížkovaná je stejně jako ostatní krajty vzornou matkou. Páří se v říjnu - listopadu. Po 3 - 4 měsících gravidity snáší až k 50 vajec. Svoji snůšku obtáčí, zahřívá a chrání svým mohutným, svalnatým tělem. Inkubační doba je tak jako u většiny plazů závislá na teplotě a pohybuje se mezi 54 - 105 dny.
Python reticulatus se stává obětí poptávky po své krásně vzorované kůži. Ve své domovině je nemilosrdně pronásledována a lovena. Pro místní obyvatele představuje tento had navíc vítané zpestření jídelníčku a jeho některé vnitřní orgány využívá tradiční medicína. Jenom v roce 1985 prošlo mezinárodním obchodem téměř 680 000 exemplářů krajty mřížkované. Nyní je tento had, spolu s mnoha dalšími hroznýšovitými hady zanesen do přílohy II CITES.





